Diverzita v číslech
Společně s mým týmem jsme zpracovali dostupná data nejen k poměru můžu a žen v naší vrcholné politice.
Výsledná čísla mluví za vše – politik je nejčastěji starší muž. Podrobnější poměry a data najdete u našich infografik, která se každá zaměřuje na specifickou problematiku naší politické (pod)reprezentace.
Jak je to nyní ve vrcholné politice?
Poslanecká sněmovna zvolená v roce 2017 se skládala z 80% z mužů. Náš senát je na tom dokonce momentálně ještě hůř, tam jsou ženy zastoupeny dokonce jen ze 14 %.
Přestože dlouhodobý trend, vyrovnávání počtu mužů a žen v poslanecké sněmovně je kladný, stoupá velice pomalu. Například po volbách v roce 2010 bylo ve sněmovně víc žen než po volbách v roce 2013. Tímto tempem by se vyrovnaného zastoupení dosáhlo až v roce 2180 – pokud by se samozřejmě přirozeně stávající trend udržel.
Jak si stojíme při srovnání se zahraničím?
Česká republika je o 8 % horší než je průměr v zemích OECD. Z 27 zemí EU zabíráme 18. příčku s nejméně zastoupenými ženami. V poměru mužů a žen nás předhání státy jako Bulharsko, Polsko či Lotyšsko, hůře než mi na tom je naopak například Řecko, Chorvatsko či Maďarsko.
Zastupitelská demokracie vs. populace
Podreprezentace žen ve vrcholné politice je jenom špička problému nízké reprezentace pestrosti obyvatel na našem území. 51% podreprezentovaná menšina žen, je ale nejjednodušeji “uchopitelná”. Česká společnost je vyrovnaná, přesto ale ženy tvoří jen pětinu politické reprezentace.
Jak je to s argumenty jako “ženy nemají zájem o politiku” či “chci volit na základě schopností a ne pohlaví”?
Zájem žen a mužů o politiku je dle výzkumů stejný. Podle ředitelky Fóra 50 %, Janyy Smiggels Kavkové jsou na vině hlavně předsudky, potíže se slaďováním rodinných povinností a systém sestavování kandidátních listin.
Už samotné kandidátní listiny jsou problém, jen 28% z kandidátů do voleb 2017 byly ženy. Celkem ženy vedly 18 % kandidátních listin stran, které se dostaly do parlamentu, ze 126 napříč ČR a objevily se na prvních třech pozicích na 25% kandidátek.
Jak odpovědět na obvyklý argument, že “slévači a elektrikáři taky nemají 50% zastoupení žen”?
Stačí si říci, že nerovnosti panují i v dalších povoláních, často právě kvůli předsudkům nebo slaďování rodinného a pracovního života. Je také nutné si říct, že politika a zastupitelská demokracie zásadně ovlivňuje životy všech obyvatel a každý by měl mít právo se jí aktivně i pasivně účastnit.
Ano, pane ministře...
I když je vláda rodu ženského (ostatně stejně jako politika), české vlády jsou dominantně mužská záležitost.
Je prostý fakt, že jsme nikdy neměli v prezidentském úřadu ženu, ale žena se neobjevila ani na postu předsedy vlády. Celkem jsme měli na “vrcholných pozicích” dvě místopředsedkyně a jednu 1. místopředsedkyni vlády.
A jak je to s našimi ministry?
Naše vlády byly od roku 1996 průměrně z 88% mužské, na každou vládu vychází průměrně 2,6 ministryně z 21,7 ministerských postů. Ženy nejčastěji vedou ministerstva jako je školství (6x) či spravedlnost (6x).
Zajímavé je i to, že na celkovém počtu 40 ministerských postů obsazenými ženami se vystřídalo jenom 29 žen. Drobnost je už jenom fakt, že jen 19 z nich byly ministryněmi po celé volební období – tedy od složení vlády do jejího konce či pádu.
Nejhůře na tom byly vlády Václava Klause (1992-1996) a Miloše Zemana (1998-2002), které neměly mezi svými členy jedinou ženu. Nejvíce žen – 5, měly kabinety Miroslava Topolánka (2006-2007) a Bohuslava Sobotky (2014-2017), a přesto v obou vládách celé období od sestavení vlády do konce dovládla jen jediná ministryně.
Mládí vpřed! A nebo ne?
Nikdo neříká, že mají mladí vládnout zbytku společnosti. Je jasné, že mladí lidé mají jiné problémy a potřeby, ale právě o tom má být demokracie – o zastoupení všech skupin společnosti. A koho se budoucnost týká víc než právě mladých lidí mezi 18-35 lety? Přestože zastupují 25 % voličů, je jich pouze 15 % v Poslanecké sněmovně. A těch “opravdu mladých” do 29 let je jen 3,5 % a reprezentují 15 % voličů.
V komunální politice jich najdeme 4,6% a v regionální jen 3,5%.
Populace v celé Evropě stárne, a to se odráží i na průměrném věku populace České republiky. Průměrný věk se zvýšil v letech 1993-2020 o 5,7 roku na 42 let. Průměrný věk poslanců je v roce 2021 přitom 51 let. Komunální politika je naštěstí trochu blíže průměrnému věku – a to 47 let.
Jak je to s ČR a mezinárodním srovnáním a zastoupením?
V Evropském parlamentu jsem jediná europoslankyně za ČR od vstupu do EU mladší 30 let.
Důležitý je ale i fakt, že mladí lidé v České republice mají nejnižší zájem o politiku ze zemí OECD. Málokterý mladý člověk tak najde odvahu a motivaci se do politiky zapojit, a to i přesto, že mladých aktivistů, členských iniciativ a cest, jak se aktivně zapojit do občanského života, je spousta.
Politika není sprosté slovo – politika je pro všechny a měla by také sloužit všem.
Odkud jsme data vzali?
Veřejně dostupná data jsme čerpali převážně z Českého statistického úřadu, oficiálních publikací a statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), webových stránek české vlády vlada.cz, a publikací a statistik neziskové organizace Forum 50 %.
V případě zájmu o jakákoli přesnější data nebo zdroje se na nás neváhejte obrátit.
Články
Ekonomika pro všechny: Čísla ukazují, že otevřenost menšinám znamená prosperitu
Jak vstoupit do politiky?
2021 Creative Commons